Jdi na obsah Jdi na menu

Křemže - výročí P. Gabriela

15. 2. 2017
article preview

V neděli 12. února 2017 se účastnily sestry na farní mši svaté, při které si s farníky připomněly výročí 150. let od úmrtí P. Gabriela Schneidera, zakladatele Kongregace Školských sester de Notre Dame v Čechách. P. Gabriel zemřel 15. února 1867 v Praze v domě sv. Anny na Ječné ulici. Pochován byl 18. února 1867 na Vyšehradě. V té době měla kongregace celkem 15 domů ve čtyřech českých diecézích. P. Gabriel se v Křemži narodil, místo narození na domě poblíž kostela připomíná pamětní deska. V roce 2012 proběhla oslava 200. výročí jeho narození. Foto

Více ...

Další

p.-gabriel-foto-005b.jpg

P. Gabriel byl vždy slabého zdraví. Mnohaletá namáhavá činnost a k tomu stálé napětí způsobilo, že koncem roku 1866 onemocněl velmi vážnou srdeční chorobou. Deset týdnů byl nemocen. Nenaříkal, nestěžoval si, byl úplně odevzdán do vůle Boží. Za koho asi prosil v době své vážné nemoci? Za koho obětoval všechno své utrpení? Snad to vytušíme. „Blaho a rozkvět kongregace - za to se modlil, trpěl i umíral.“ (Josef Beran)
  Když cítil blížící se nebezpečí smrti, požádal, aby mohl přijmout svátost nemocných. Čím dál tím více ubývalo jeho sil, až 15. února 1867 v noci zcela klidně zemřel. „Odebral se z tohoto světa ke svému Stvořiteli, kterého zaživa tak vroucně miloval, k jehož oslavě své veškeré síly obětoval“, píše v jeho životopisu dr. Josef Beran.
  Podle matričního zápisu byla příčinou smrti organická srdeční vada, ale podle přesvědčení všech, kdož ho znali, to bylo přepracování. „Bůh mu popřál života pouze k práci, odpočinutím chtěl mu býti sám“, tak je to vyjádřeno v knížečce „Dílo Prozřetelnosti Boží“.
  Byl pochován 18. února 1867 na Vyšehradě a na železném kříži je prostý nápis: „Velebnému Otci - vděčné potomstvo“.
  Ordinářský list českobudějovické diecéze z roku 1867 věnoval Otci Gabrielovi mimořádný nekrolog, což se málokterým kněžím stane:
  „Gabriel Schneider zemřel 15. února (narozen v Kremži 20. března 1812, vysvěcen 25. 7. 1837, byl jmenován kaplanem v Klenčí 9. června 1838, v roce 1839 kooperátorem v Mrákově, 12. srpna 1842 v Hyršově. Od 20. srpna 1853 biskupským notářem. Stal se 7. července 1854 deficientem). Naposled byl spirituálem v klášteře Školských sester de Notre Dame u sv. Anny v Praze, kterážto kongregace od něho jako kaplana v Hyršově byla do Čech uvedena a tak rozšířena, že nyní vedle Mateřince v Horažďovicích má 15 domů ve všech 4 diecézích Čech a pod jeho vedením a dozorem všude vyvinovala činnost velmi chvályhodnou, neboť si učinil šíření této kongregace životním úkolem a výlučně jí věnoval všechny své duševní i tělesné síly.“
  Bůh propůjčil Otci Gabrielovi odvahu a důvěru, - to byly základní rysy jeho povahy. Jeho horlivost nikdy neřekla: „Už je dost.“ Neochabla a neochladla nikdy. Byl vždy plný vděčnosti k Bohu, který také jeho námahám hojně žehnal. Z malé květinky, jejíž semínko Velebný Otec v malé neznámé vesničce zasel, vyrostl mohutný a velký strom. Proto mohl P. Gabriel volat se stařičkým Simeonem: „Nyní propouštíš svého služebníka v pokoji …“ A Pán mu dal odměnu, kterou mu přichystal. A úcta a vděčnost sester jeho družiny je stále živá.
  „V paměti věčné bude spravedlivý“, praví žalmista ve 111 žalmu, 6 verši. A v knize Sirachovcově čteme: „Nezahyne nikdy památka jeho, jméno jeho žít bude k poslednímu pokolení.“